V prvním červencovém týdnu jsme uskutečnili mapování teplomilných druhů hub na pomezí středních a východních Čech. Cílem mapování bylo najít co nejvíce druhů teplomilných vzácných druhů hřibovitých hub, které s ohledem na skladbu lesa, podnebí a půdní podmínky nemáme šanci v západních Čechách najít. Navštívené lokality nám v minulosti zpřístupnili místní houboví nadšenci. Jednalo se o přírodní rezervace, hráze rybníků, parky i úseky lesů s listnatými lesy s převahou dubů doplněných habry či lípami převážně na vápenitém podloží, což jsou podmínky, které vzácným hřibovitým houbám vyhovují nejlépe. Přestože nám hledání znepříjemňovalo horké počasí, množství klošů, komárů i klíšťat, tak se nám na navštívených lokalitách podařilo najít velké množství plodnic hřiba plavého (Boletus impolitus), několik plodnic hřiba satana (Rubroboletus satanas), hřiba přívěskatého (Boletus appendiculatus), hřiba Quéletova (Suillellus queletii), kozáka dubového (Leccinellum crocipodium) a dvě plodnice hřiba rudonachového (Imperator rhodopurpureus). Kromě hřibovitých hub byla nalezena jedna vzácná a chráněná plodnice muchomůrky šiškovité (Amanita strobiliformis). Z  běžnějších druhů hub jsme narazili na větší množství mladých hřibů dubových (Boletus reticulatus), několik hřibů plstnatých (Boletus subtomentosus), hřibů smrkových (Boletus edulis) a různé druhy holubinek. Bohužel se stejně jako na většině území republiky na růstu hub i zde podepsalo nepříznivé počasí s nedostatkem srážek, takže jsme nenalezli tolik druhů jako v minulosti. Přesto jsme byli s výsledkem mapování velice spokojeni, protože vzácné a chráněné hřiby v našich obvyklých lovištích v západních Čechách nepotkáváme moc často.

Akce - Za teplomilnými hřiby

Vstup do fotogalerie:

Do fotogalerie jsme nově umístili fotky z dvou posledních akcí Den Lesů České republiky:

 20.5.2015 - Den s LČR Emilovna: odkaz

3.6.2017 -Den s LČR Hájek u Ostrova: odkaz

Když jsme na začátku května prováděli mapování vodních hub v lesních potocích pod kopcem Dylení, netušili jsme, jaký vzácný nález nám paní příroda postaví do cesty. Při přesunu z jedné lokality vodních hub na druhou jsme náhodně procházeli svažitým a hustým monokulturním smrkovým lesem, který na první pohled krásou neoplýval spíše naopak. Mnohé vzrostlé smrky byly poškozené lesní zvěří, země byla rozrytá od divokých prasat a ještě jsme museli překračovat nebo se vyhýbat hromadám starých zetlelých větví po dřívější prořezávce. No a právě na jedné hromadě větví částečně porostlé mechem, kterou jsme náhodně obcházeli, náš pohled upoutaly černavé mističky rostoucí přímo ze dřeva. Členům našeho spolku je známé ušíčko černé (Pseudoplectania nigrella), ale na této lokalitě jsme jej nikdy nenašli. Obhlídkou okolí se podařilo objevit další kolonii neznámých ušíček asi čtyřicet metrů od prvního nálezu. Sebrali jsme jednu větší plodnici na mikroskopovaní a pokračovali v cestě za míhavkami, čapulkami a vodničkami. 

Až doma začalo v atlasech a na specializovaných webech pátrání po identifikaci objevených ušíček.Zjistili jsme, že kromě nejběžnějšího ušíčka černého (Pseudoplectania nigrella), existuje vzácné ušíčko černavé (Pseudoplectania melaena), které ovšem vyrůstá na dřevě jedlí, což na náš nález nepasovalo. Více světla do případu nám pomohl vnést až dotaz do mykologické poradny na Facebooku, kde nás jedna z našich nejlepších znalkyň hub Lucie Zíbarová odkázala na nedávno nově popsané ušíčko dřevní (Pseudoplectania lignicola), které se svými nároky shodovalo s místem našeho nálezu. Nicméně makroskopické rozdíly u všech třech druhu ušíček jsou tak nejednoznačné, že definitivní určení bylo možné provést až po mikroskopické analýze našeho vzorku. A tak usušená plodnice putovala v obálce do České mykologické společnosti a nám nezbývalo, než čekat na výsledek. Mikroskopováním bylo potvrzeno, že naše plodnice je skutečně ušíčko dřevní (Pseudoplectania lignicola), která byla v České republice popsána pouze ze tří lokalit a ta naše chebská je čtvrtá. Takový nález se opravdu podaří jen málokdy a udělal nám nesmírnou radost.

Pokud budou naši čtenáři také šťastnými nálezci tohoto druhu, bylo vhodné nález patřičně zdokumentovat. To znamená pořídit fotodokumentaci, určit alespoň přibližnou polohu, zapamatovat si biotop nálezu a sebrat jednu nebo dvě plodnici pro mikroskopické určení a následné uložení exsikátu do sbírek v některém z našich muzeí. Přestože je spolehlivé určení ušíčka dřevního od běžnějšího ušíčka černého možné pouze mikroskopicky, pár indicií pomůže napovědět. Ušíčko černé roste již od března a v květnu už se moc nevyskytuje, naopak nálezy ušíčka dřevního jsou datovány až v květnu. Ušíčko černé dává přednost světlým mechatým okrajům cest, kde zpravidla plodnice rostou přímo z mechu či jehličí. Ušíčko dřevní, jak již název napovídá, roste na větvích a my ho navíc našli uprostřed tmavého lesa. Ušíčko černé mívá zpravidla vnější stranu světlejší než stranu vnitřní, naopak ušíčko dřevní má vnější stranu tmavší a vnitřní světlejší. S případnými nálezy se můžete obracet na náš klub či přímo na Českou mykologickou společnost. O rozšíření tohoto druhu toho zatím víme velice málo a uvítáme vaší spolupráci.

 

 

Na přelomu dubna a května provedli členové klubu a přátelé z Domažlicka, kterým jsme s radostí oplatili pozvání na lokalitu ohnivce zimního, každoroční monitoring výskytu vzácných vodních hub v lesních potocích pod kopcem Dylení. Přes nepříznivé studené počasí v předchozích dnech se na lokalitě podařilo zdokumentovat růst míhavky vodní (Vibrissea truncorum), která zastoupením byla nejpočetnější a byla nalezena v množství čítající několik stovek plodnic. Ostatních druhů hub bylo zaznamenáno o poznání méně. Výskyt Míhavký přisedlé (Vibrissea leptospira), vodničky terčovité (Cudoniella tenuispora) a vodničky potoční (Cudoniella clavus) byl zaznamenán pouze na jediné ponořené větvi pro každý druh. Čapulka bahenní (Mitrula paludosa) byla nalezena sice na dvou lokalitách, ale v počtu pouhých pěti kusů. Kromě vodních hub se v okolních jehličnatých lesích podařilo zaznamenat růst běžného ucháče obecného(Gyromitra esculenta), smrže kuželovitého (Morchella conica),, opeňky měnlivé(Kuehneromyces mutabilis), třepenitky svazčité (Hypholoma fasciculare), křehutky výkalové (Psathyrella tenuicula) a křehutky hnědošedé (Psathyrella spadiceogrisea). S potěšením jsme kvitovali nález dvou plodnic ucháče obrovského (Gyromitra gigas), kterého se členům podařilo najít na západě Čech poprvé.Z neznámé v mechu rostoucí houbičky se vyklubala kalichovka hvězdovýtrusá (Omphaliaster asterosporus ) z červeného seznamu ohrožených druhů a na starých větvích se podařil nález neznámých ušíček (Pseudoplectania sp.), která se dají určit pouze mikroskopicky.

Přestože ve srovnání s předchozími léty značně poklesl počet vzácných vodních hub, lze monitoring považovat za úspěšný, neboť se podařilo zdokumentovat výskyt všech druhů vodních hub, které zde byly v minulých letech nalezeny.

Závěrem bychom chtěli své přiznivce vyzvat, aby se pokusili ve svých lokalitách podívat po vodních houbách rostoucích na větvích a šiškách ležících v lesních potocích s čistou vodou a dali nám o případných nálezech vědět, případně nám zaslali fotografie nálezů.

Podkategorie