RSS

Václavka obecná

Armillariella mellea (VAHL. ex FR.) P. KARST.
Syn.: Armillaria mellea (VAHL. ex. FR.) P. KARST.


 

Jedlá — Výskyt: IX.—XI.

 

Klobouk je široký 30-100 mm (výjimečně více), zpočátku ploše vyklenutý, později rozšířený, medově, kožově až červenavě hnědý s hojnými hnědými až temně hnědými šupinkami, jichž od mírně vyniklého středu k okraji ubývá. Okrajj klobouku je zprvu široký, podehnutý, později rozprostřený a často má zřetelné rýžky. Lupeny jsou vysoké 4-8 mm, bělavé, později masově červeně nebo hnědě skyrnité, ke třeni zoubkem dlouze připojené. Třeň je dlouhý 50-200 mm a tlustý 10-25 mm, plný, válcovitý, jemně vláknitě rýhovaný, různě tlustý, bělavý, hnědý až tmavě hnědý, směrem k bázi rozšířený. Nahoře nese blanitý a vločkatý prsten. Dužnina je převážně bělavá, nevýrazné vůně, chuti za syrova silně stahující a zatrpklé. Výtrusy jsou velké 7-9 x 5 až 6 mikrometrů, elipsoidní, hladké, bezbarvé. Výtrusný prach je křídově bílý až krémový.

Roste od září (kolem svátku Václava) někdy až do listopadu (výjimečně se za studeného počasí objeví již v létě). Vyrůstá v bohatých trsech z pařezů a z kořenů listnatých a hlavně jehličnatých stromů. Bývá velmi hojná a v lese nevítaná, neboť napadá i zdravé stromy a jako parazit působí velké škody.

Je to tržní houba, ale pozor, za syrova je mírně jedovatá. Nedovařená ne-o málo podušená může způsobit značné žaludeční a střevní potíže. Nejvhodnější je upravená jako příloha v octovém nálevu (s dodatečnou sterilací). Její za syrova zatrpklá chuť se úpravou mění v příjemně výraznou. Používají se především kloboučky mladých plodnic i části třeně. Václavka obecná je dnes souhrnný název pro několik samostatných druhů, lišících se především výskytem nebo umístěním pigmentu v plodnicích. Často se místo václavky sbírají jiné pařezové houby. Většinou jsou to houby jedlé, např. vzácná václavka bezprstenná [Artnillariella tabescens (SCOP. ex STEND.) SING.], dříve strmělka hnilobná (Clitocybe tabescens) nebo některé šupinovky, jako šupinovka kostrbatá [Pholiota squarrosa (BATSCH. ex FR.) KUMM.], šupinovka slizká [Pholiota adiposa (BATSCH. ex FR.) KUMM.] a další. Jindy pokládají houbaři za václavku jedlou a chutnou opeňku měnlivou nebo některé třepenitky [Hypholoma (FR.) KUMM.]. U nich si musíme dát pozor na silně hořkou třepenitku svazčitou. Třepenitka maková je jedlá. Václavka obecná má mnoho lidových názvů, např. hromadilka, podpeníček, podpěnka, koženka; slovensky michalica, michalka.

Jedlá-tržní

Václavka obecná - žlutoprstenná
Václavka obecná - žlutoprstenná
Podrobnosti obrázku
 
 
Powered by Phoca Gallery