RSS

Pstřeň dubový

Fistulina hepatica (SCHAEFF. ex FR.)


Jedlý — Výskyt: VII.—X.

 

Plodnice je masitá, protáhlá nebo polokruhová, široká 100-220 mm a tlustá 30-80 mm, někdy však dosahuje i větších rozměrů. Připomíná volský jazyk. Na povrchu je vláknitá, oranžově červená nebo purpurově masová a na průřezu připomíná krvavé maso. Ve stáří je až hnědá. Je přirostlá ke dřevu bokem nebo velmi krátkým postranním červenohnědým třeněm. Mladé plodnice roní červenou tekutinu. Trubky jsou zcela samostatné, původně od sebe oddělené, jakési úzké pohárky, mezi sebou jen lehce spojené, ale tvořící souvislou vrstvu. Ústí trubek jsou jemná, okrouhlá, zpočátku bělavá, žlutavá až konečně červenohnědá. Dužnina je velmi šťavnatě masitá, zprvu jemná, masově červená, později těžká, podélně vláknitá a pestrá. Má příjemnou houbovou huť i vůni. Výtrusy jsou velké 4-5 X 3-4 mikrometrů, vejčité, krátce elipsoidní, bezbarvé. Výtrusný prach je rezavý.

Roste v létě a na podzim (červenec až září), u nás již poměrně vzácně jako parazit na kořenech, pařezech nebo kmenech živých dubů nebo buků a někdy i na kořenech jiných listnáčů. Vyskytuje se v lesích i ve stromořadích. Často však roste vysoko na kmenech vzrostlých stromů, takže houbař se k této pochoutce dostane pouze po žebříku.

Pstřeň dubový je pozoruhodná jedlá houba, do nedávna počítaná mezi tržní houby hledané pro kuchyň, zejména pro svou podobnost masu. Velmi vhodná je na guláš, ovar a též připravovaná jako hovězí jazyk. Je však trochu tuhá, a špatně se suší. Někteří lidé si ji chválí naloženou v octovém nálevu (samozřejmě nakrájenou na vhodné hranolky nebo tlustší plátky). Je to výjimečně nápadná houba, dříve velmi známá pod jménem volský jazyk. Nelze ji zaměnit, neboť se jí nepodobá žádná jiná houba. Lidový název kromě volského jazyka je masojed, jelení jazyk, dubové maso aj.

Jedlý — netržní.

 

 

Pstřeň dubový
Pstřeň dubový
Podrobnosti obrázku
Pstřeň dubový
Pstřeň dubový
Podrobnosti obrázku
 
 
Powered by Phoca Gallery