Opeňka měnlivá

Kuehneromyces mutabilis (FR.) SING. et SMITH
Syn.: Pholiota mutabilis (FR.) KUMM.

Jedlá — Výskyt: V.—XI.

Klobouky plodnic vyrůstajících v trsech jsou široké 30 60 mm, žlutohnědé až rezavě hnědé, mírně vyhrblé, s tmavším středem, hladké. Na jejich okrajích bývá tmavší pruh, zejména za vlhka. Lupeny jsou husté, v mládí hlínově světle okrové, později tmavě rezavě hnědé. Třeň je tuhý, často prohnutý a má blanitý, někdy mizící prsten. Pod ním je třeň mírně tmavohnědě šupinatý, dole úplně tmavý, takže poněkud připomíná třeň penízovky sametonohé. Dužnina je bělavá, pleťová, ve třeni rezavě hnědá a má příjemnou vůni i chuť. Výtrusy jsou velké 6-7 X 4-4,5 mikrometru, elipsoidní, hladké. Výtrusný prach je rezavě hnědý.

Opeňka měnlivá roste od května až do pozdního podzimu (listopad) na pařezech i kmenech listnatných stromů, zejména lip a kaštanů, můžeme ji však najít i na zemi v blízkosti pařezů. Její plodnice vyrůstají v různě velkých trsech.

Je to velmi dobrá jedlá houba, vhodná zejména do polévek, omáček, míchanic a pod maso. Doporučuje se před přidáním do polévky podusit opeňky na tuku. Zlepší se tím chuť polévky. Opeňka je křehká a snadno se láme, takže dosti špatně snáší přepravu. Je velmi vítaná, protože ji nalézáme i v době, kdy jiné houby nerostou.

Není v seznamu tržních hub a nesmí se prodávat na trhu. Mohla by se zaměnit s třepenitkami, penízovkami nebo jinými pařezovými houbami, ovšem jen z neznalosti, neboť znaky jsou dobře rozlišitelné.
Třepenitka svazčitá je hořká, nejedlá, se špinavě zelenými lupeny, třepenitka cihlová [Hypholoma sublateritium (FR.) QUÉL.] je neškodná, méně hořká a od opeňky se dost liší cihlově červenou barvou na temeni klobouku i tím, že nemá tmavé šupinkatou spodní část třeně. Třepenitka maková se od opeňky snadno pozná podle makově šedých lupenů. Nejvíce se opeňce podobá penízovka sametonohá, která je také jedlá a výborná. Má sametově hnědý až černý třeň.
Všechny tyto houby rostou v trsech a na pařezech. Opeňka se však od nich liší především tmavým pruhem na okraji klobouku a prstenem. Třepenitky ani penízovka sametonohá prsten nemají. Opeňka by se mohla zaměnit i s čepičatkou jehličnatou, která obsahuje amatoxiny.

Pro opeňku měnlivou se také používal český název šupinovka opeňka. Lidová jména jsou např. lípuvka, lípatka, pařezovka nebo voňatka. Jméno opeňka vzniklo i toho, že se tato houba opíná kolem pně.