RSS

Muchomůrka jízlivá

Amantla virosa (FR.) BERTILLON
Syn.: Amantla phalloides var. larroquei MASSART et BEAUVAIS 1975


Smrtelně jedovatá - Výskyt: VIII.-IX.

 

Klobouk má menší než muchomůrka zelená, a to široký 50-90 mm, v mládi tupě kuželovitý, protáhlý, později protáhle zvoncovitý, v dospělosti ploše vyklenutý, zcela bílý, výjimečně na vrcholku žlutohnědavý. Lupeny jsou vysoké 8-16 mm, husté, trvale bílé. Třeň je dlouhý 80-140 mm, tenký (8-15 mm), bílý, zřetelně hruběji šupinatý. Dužnina je bílá, neměnná. Výtrusy jsou velké 7-10 mikrometru, kulovité, hladké, bělavé. Výtrusný prach je bílý.

Muchomůrka jízlivá roste dosti vzácně v srpnu a v záři na kyselých půdách horských a podhorských jehličnatých lesů pod smrky i borovicemi, ale patrně i pod duby a buky.

Je velmi nebezpečně jedovatá. Pozor! Je zaměnitelná za bílé žampiony, bedly a jiné druhy. Na silné alkálie reaguje celá plodnice zlatožlutě.

Muchomůrka jízlivá
Muchomůrka jízlivá
Podrobnosti obrázku
Muchomůrka jízlivá (2)
Muchomůrka jízlivá (2)
Podrobnosti obrázku
Muchomůrka jízlivá (2)
Muchomůrka jízlivá (2)
Podrobnosti obrázku
 
 
Powered by Phoca Gallery