RSS

Muchomůrka šedivka

Amanita spissa (FR.) OPIZ


Jedlá — Výskyt: VII.—XI.

 

Klobouk je široký 50-120mm, nejdřív polokulovitě klenutý, později ploše klenutý až téměř plochý, šedý nebo šědě hnědavý (umbrový). Okraj klobouku je v dospělosti hladlký - není rýhovaný. Povrch klobouku je většinou nepravidelně pokrytý bělavými, častěji šedivými bradavkami; někdy také bývá téměř lysý. Lupeny jsou vysoké 6-12 mm, husté, bílé až škrobově bělavé. Třeň je dlouhý 50-130 mm a tlustý 20-35 mm, válcovitý, na bázi ztlustělý, hladký nebo jen s jedním až dvěma nezřetelnými pásy bradavek, dole kuželovitý a často zahnutý. Nese mohutný, bílý, rýhovaný prsten. Nad prstenem je třeň bílý, pod nim bývá mírně šedě šupinatý. Na celé plodnici převládá šedivá barva. Dužnina je bílá a má nevýraznou zemitou až plísňovitou chuť i vůni. Výtrusy jsou velké 9-10x7-8 mikrometrů, krátce elipsoidní, hladké, bezbarvé. Výtrusný prach je bílý.

Šedivka roste od července do listopadu, hlavně v srpnu a v září. Je často velmi hojná a najde se ve všech lesích, především v jehličnatých.

Je to jedlá houba, nevyniká však ani chutí, ani vůní. Je však třeba ji znát vzhledem k možnosti záměny s vynikající muchomůrkou růžovkou a hlavně s jedovatou muchomůrkou panterovou, které se velmi podobá. Proto ji nedoporučujeme nezkušeným houbařům sbírat k jídlu.

Nejen mladé plodnice muchomůrek, které nemají vyvinuty všechny znaky, ale i starší plodnice jsou si velmi podobné. Muchomůrka šedivka má mohutný "plizovaný" prsten, nerýhovaný okraj klobouku, je mohutnější a převládá na ni šedivá barva.

Muchomůrka panterová bývá štíhlejší, mívá na klobouku pravidelněji rozložené bílé zbytky celkové plachetky, její prsten není rýhovaný a bývá pomíjivý. Má štíhlejší třeň, jehož spodek je ukončen kulovitou nebo vejčitou hlízou potaženou blanitou plachetkou, která na horním okraji někdy odstává a tvoří tupý límeček (srovnej s popisem muchomůrky šedivky).

Muchomůrka šedivka se pochopitelně nesmí prodávat. Dříve se uváděla také pod českým jménem muchomůrka tlustá. Někde se jí říká šedý masák. Muchomůrka šedivka má některé rovněž jedlé variety, jako je např. muchomůrka šedivka hnědnoucí (Amanita spissa var. valida FR.), která má medově hnědý, na okraji rýhovaný klobouk. Její lupeny a třeň poraněním hnědnou. Vzácná je muchomůrka šedivka velká (Amanita spissa var. ampla PERS.), která tvoří plodnice a třeň má hluboko ponořený v půdě.

 

 

Muchomůrka šedivka
Muchomůrka šedivka
Podrobnosti obrázku
Muchomůrka šedivka (2)
Muchomůrka šedivka (2)
Podrobnosti obrázku
Muchomůrka šedivka (2)
Muchomůrka šedivka (2)
Podrobnosti obrázku
Muchomůrka šedivka (4)
Muchomůrka šedivka (4)
Podrobnosti obrázku
 
 
Powered by Phoca Gallery