RSS

Lupenopórka červenožlutá

Phylloporus pelletieri (Lév.) Quél.
Syn.: Xerocomus pelletieri (Lév.) Bresinsky et Binder
Phylloporus rhodoxanthus (Schwein.: Fr.) Bres. sensu auct. europ.


Jedlá, výskyt: VI.-X.

 

Klobouk je 25-90 mm široký, zprvu klenutý, potom rozložený, v dospělosti někdy uprostřed vmáčklý a u okraje zvlněný, hnědý, červenohnědý nebo hnědoolivový, na povrchu suchý, matný a jemně plstnatý, ve stáří částečně olysalý. Hymenofor je tvořen lupeny, které jsou nestejnoměrně dlouhé, nepravidelně rozvětvené, propojené příčnými žilkami — tzv. anastomózami, takže mezi lupeny někdy vznikají až náznaky sítovitých, 3-9 mm velkých dutinek připomínajících zakrnělé póry. Lupeny jsou připojené, krátce sbíhavé nebo u třeně trochu vykrojené a na třeň žebrovitě nebo malým zoubkem sbíhající, živě žluté, později žlutoolivové; při detailním pohledu do lupenů je patrné, že rozhraní mezi lupeny a dužninou klobouku je někdy zbarveno do červenohněda. Výtrusný prach je hnědoolivový. Třeň je 30-70(-90) x (6-)10-20 mm velký, téměř válcovitý, k bázi často zúžený, na světlejším nažloutlém, bledě nahnědlém nebo hnědavě načervenalém podkladu pokrytý drobnými sametovými, hnědě zbarvenými zrníčky, ve stáří částečně olysávajícími. Báze třeně je světlejší a zbarvená více do žluta. Dužnina je žlutá, pod pokožkou klobouku hnědočervená, na řezu barvu nemění. Chuť je mírná, vůně nenápadná.

Mikroznaky. Výtrusy jsou 10-14,5 x (3,5-)4-5 mikrometru velké, elipsoidně vřetenovité, s mělkou suprahilární depresí viditelnou z bočního pohledu. Výtrusy se pod světelným mikroskopem zdají být hladké, ale při velkém zvětšení v elektronovém mikroskopu je patrné, že jsou zdobené velice zvláštní ornamentikou, která vypadá, jako by byl povrch výtrusů pokrytý tyčinkovitými bakteriemi. Tato charakteristická ornamentika vytrusů je v mykologické literatuře označována termínem „baciloidní" (viz Šutara 2008). Trama hymenoforu je phylloporoidní. Pokožka klobouku je tvořena trichodermem. Lupenopórka, podobně jako velká většina našich hřibovitých hub, má na povrchu třeně vyvinuto kaulohymenium s roztroušenými plodnými kaulobazidiemi. Toto kaulohymenium tvoří v nejranějším stadiu souvislou nerozpraskanou vrstvu, která se vlivem růstu třeně brzy roztrhává na drobné fragmenty jevící se pod lupou jako velice drobná zrníčka.

Ekologie a rozšíření. Poměrně vzácný druh rozšířený převážně ve stupni pahorkatin; ve vyšších polohách se nevyskytuje. Roste na nevápenatých půdách v lesích všech typů, někdy i mimo les, například na březích rybníků, nejčastěji pod duby (Quercus), buky (Fagus) a smrky (Picea). Plodnice vyrůstají od června do začátku října.

Praktický význam. Jedlá houba, nepříliš kvalitní.


Poznámky. Při pohledu shora připomíná lupenopórka druhy z okruhu hřibu plstnatého (Xerocomus subtomentosus), s nimiž je blízce příbuzná, ale při pohledu zespodu je díky svému lupenitému hymenoforu snadno poznatelná a odlišitelná od ostatních hřibovitých hub.

 

 

 

Lupenopórka červenožlutá
Lupenopórka červenožlutá
Podrobnosti obrázku
 
 
Powered by Phoca Gallery