RSS

Křemenáč smrkový

Leceinum piceinum Pilát et Dermek


Jedlý, výskyt: VI.-X.

 

Klobouk je (50-)80-140(-170) mm široký, nejprve polokulovitý, potom klenutý, nakonec poduškovitý, hnědooranžový, hnědorezavý nebo červenohnědý, s přívěskatou blankou přesahující 2-4(-6) mm přes okraj klobouku. Povrch klobouku je jemně plstnatý, později často přitiskle šupinkatý. Rourky jsou až 20 mm dlouhé, okolo vrcholu třeně stlačené, téměř volné; v mládí jsou bělavé nebo lehce bělavě nažloutlé, ve stáří nakonec nahnědle šedavé. Póry nejsou v mládí zbarvené stejně jako stěny rourek, ale mají zřetelný hnědošedý nebo šedoolivový odstín, během dalšího růstu postupně vybledají do špinavě nažloutlého, našedlého nebo špinavě bělavého tónu. Na poraněných a otlačených místech rourky a póry nejprve špinavě růžoví a potom tmavnou. Výtrusný prach je hnědý. Třeň je 80-150 x 15-30 mm velký, téměř válcovitý nebo protáhle kyjovitý, povrch třeně je bělavý, pokrytý hrubými šupinkami, které jsou v mládí na horní části třeně bělavé, ale na spodní části jsou už v tomto raném stadiu šedohnědé nebo hnědé. Později šupinky postupně tmavnou, takže u dospělých plodnic jsou na celém povrchu třeně (včetně horní části) tmavě zbarvené, černohnědé, černošedé nebo černé. Na bázi třeně se někdy vyskytují modré nebo modrozelené skvrny. Dužnina je bílá nebo bělavá, po rozkrojení v klobouku a v horní polovině třeně nejdříve nabíhá do špinavě růžova, potom silně tmavne do špinavě šedofialova, hnědošeda nebo černošeda, nakonec místy až do černa. V bázi třeně se zbarvuje do modra nebo modrozelena. Chuť je mírná, vůně příjemná, nenápadná.

Mikroznaky. Výtrusy jsou (12-)13-19(-21) x (3,2-)3,5-4,5(-5) mikrometru velké, hladké, protáhle vřetenovité.

Ekologie a rozšíření. Na území naší republiky se vyskytuje jen místy roztroušeně od pahorkatin až do hor ve smrčinách, kde tvoří ektomykorhizu se smrkem ztepilým (Picea abies). Fruktifikuje od června do konce října.

Praktický význam. Je jedlý, ale ke konzumaci by se neměl sbírat. Je zařazen do Červeného seznamu hub České republiky jako téměř ohrožený druh, a měl by se tedy chránit.

Poznámky. Křemenáč smrkový se nejvíce podobá křemenáči borovému (Leccinum vulpinum), od něhož se liší velice tmavou oxidací dužniny a tvorbou mykorhizy se smrky.

 

 

 

Křemenáč smrkový
Křemenáč smrkový
Podrobnosti obrázku
Křemenáč smrkový
Křemenáč smrkový
Podrobnosti obrázku
Křemenáč smrkový
Křemenáč smrkový
Podrobnosti obrázku
Křemenáč smrkový
Křemenáč smrkový
Podrobnosti obrázku
Křemenáč smrkový
Křemenáč smrkový
Podrobnosti obrázku
Křemenáč smrkový (2)
Křemenáč smrkový (2)
Podrobnosti obrázku
Křemenáč smrkový (2)
Křemenáč smrkový (2)
Podrobnosti obrázku
Křemenáč smrkový (2)
Křemenáč smrkový (2)
Podrobnosti obrázku
Křemenáč smrkový
Křemenáč smrkový
Podrobnosti obrázku
 
 
Powered by Phoca Gallery