RSS

Kozák březový

Leccinum scabrum (Bull.: Fr.) Gray
Syn.: Leccinum molle (Blum) Bon. — Leccinum avellaneum (Blum) Bon
Leccinum pulchrum Lannoy et Estades


Jedlý, výskyt: V.-X.

 

Klobouk je (30-)50-130(-180) mm široký, zprvu polokulovitý, potom klenutý až poduškovitý, bez přívěskaté blanky na okraji klobouku, zbarvený v různých nahnědlých odstínech od světle hnědé nebo okrové až po sytě hnědou. Povrch klobouku je v mládí jemně plstnatý, později postupně olysávající, za vlhka slabě lepkavý. Rourky jsou v dospělosti 10-20(-25) mm dlouhé, okolo vrcholu třeně stlačené, téměř volné, v mládí bílé nebo bělavé, později našedlé, ve stáří nakonec až šedé nebo hnědošedé, na řezu netmavnoucí. Póry jsou drobné, okrouhlé, stejně zbarvené jako stěny rourek; po otlačení se jejich zbarvení mění jen nepatrně — na otlačených místech získávají nejdříve velice světlý, vodnatě našedlý nebo šedavě narůžovělý odstín a po několika hodinách se velice zvolna zbarvují do okrova nebo do hněda. Výtrusný prach je hnědý. Třeň je štíhlý, protáhle kyjovitý nebo téměř válcovitý, (50-)90-150(-200) x 10-30 mm velký, bílý nebo bělavý, ve stáří často trochu nahnědlý. U starších plodnic nasáklých vodou získává povrch v horní části třeně obvykle více nebo méně zřetelný olivový nádech. Takové plodnice bývají někdy označovány jako Leccinum molle. Šupinky na třeni jsou v mládí sytě šedé, potom černošedé a nakonec černohnědé nebo černé. Bázální plst je bílá nebo bělavá. Dužnina mladých plodnic je bílá nebo bělavá, ve stáří může někdy být i trochu nahnědlá, u plodnic nasáklých vodou získává vodnatě olivový odstín (nejčastěji ve vrcholu třeně, někdy také na okraji klobouku a v bázi třeně). Na řezu dužnina barvu nemění nebo jen slabě růžoví. Ve spodní části třeně dužnina po poranění ani nemodrá ani nezelená, ale ve vzácných případech se v bázi mohou objevit žluté nebo červené skvrny. Chuť je příjemná, vůně nenápadná.

Mikroznaky. Výtrusy jsou 13-19(-21) x (4,5-)5-6,5(-7) mikrometru velké, hladké, podlouhle vřetenovité, s více nebo méně zřetelnou suprahilární depresí. Pokožka klobouku je tvořena vláknitým trichodermem, jehož hyfy mají ve stáří tendenci více nebo méně kolabovat. Trichodermové hyfy jsou (3-)4-11(-17) mikrometru široké, v dospělosti obsahující hnědý vakuolární pigment.

Ekologie a rozšíření. Velice hojný druh doprovázející břízy (Betula), s nimiž tvoří ektomykorhizu, od nížin až do hor. Roste jak v lesích, tak mimo les. Fruktifikuje od konce května do konce října.

Praktický význam. Jedlý.

Poznámky. Kozák březový se nejvíce podobá kozáku šedohnědému (Leccinum brunneogriseolum), od něhož se liší nemodrající spodní částí třeně, absencí našedlého reflexu na povrchu klobouku a tmavšími šupinkami na třeni, které jsou už od mládí sytě šedé a později černošedé, černohnědé nebo úplně černé.
V poslední době byla popsána řada nových druhů z okruhu kozáka březového, například Leccinum roseofractum, Leccinum molle, Leccinum avellaneum, Leccinum pulchrum a některé další. Avšak novodobé molekulární analýzy (Den Bakker et al. 2004a, 2004b, 2007, Den Bakker a Noordeloos 2005) a dlouhodobá pozorování v terénu zaměřená na studium variability uvedených taxonů naznačují, že se v těchto případech jedná spíše jen o různé formy anebo variety kozáka březového.

 

 

 

Kozák březový
Kozák březový
Podrobnosti obrázku
Kozák březový (2)
Kozák březový (2)
Podrobnosti obrázku
Kozák březový (3)
Kozák březový (3)
Podrobnosti obrázku
Kozák březový (4)
Kozák březový (4)
Podrobnosti obrázku
Kozák březový (5)
Kozák březový (5)
Podrobnosti obrázku
 
 
Powered by Phoca Gallery