RSS

Klouzek sličný

Suillus grevillei (Klotzsch: Fr.) Singer
Syn.: Suillus flavus With., non Bres. nec Singer


Jedlý, roste: VI.-XI.

 

Klobouk je 40-120(-150) mm široký, zprvu polokulovitý, potom klenutý, žlutý, oranžový, hnědooranžový, někdy až narezavěle hnědý, za vlhka velice slizký a po oschnutí lesklý, s pokožkou slupitelnou zhruba do poloviny klobouku. Rourky jsou 5-10 mm dlouhé, připojené nebo krátce sbíhavé na třeň, v mládí světle žluté až sytě žluté, ve stáří s hnědožlutým nádechem,  na řezu slabě špinavě růžovějí. Póry jsou poměrně drobné, stejné barvy jako stěny rourek; na otlačených místech se zbarvují nepatrně do špinavě růžovofialova a po několika hodinách velice zvolna hnědnou. Výtrusný prach je světle hnědý, někdy se slabým olivovým nádechem. Třeň je 45-100(-130) x 10-25 mm velký, poměrně štíhlý, téměř válcovitý nebo protáhle kyjovitý. V raném stadiu je mezi okrajem klobouku a třeněm vytvořeno bílé blanité nebo téměř pavučinaté, za vlhka až gelatinózní velum, které v mládí zakrývá rourky. Během růstu plodnic se toto velum brzy trhá a jeho zbytky zůstávají na třeni jako více nebo méně zřetelný prsten. Horní část třeně (nad prstenem) je žlutě zbarvená, pokrytá jemnými žlutými nebo bledě narezavělými zrníčky anebo je ozdobena žlutou, někdy málo zřetelnou síťkou; zbývající část třeně (pod prstenem) je hnědorezavá nebo světle hnědá, pokrytá drobnými rezavě nahnědlými až hnědými plstnatými (ale ne kapičkovitě žlaznatými) zrníčky. Plst na bázi třeně je bílá. Dužnina je světle žlutá, v bázi třeně sytě  žlutá, zbarvující se na řezu u mladých plodnic slabě špinavě růžově až růžovofialově, ve třeni někdy slabě do modra nebo modrozelena, ve stáří ale zůstává obvykle zcela neměnná. Vůně je nenápadná,  chuť celkem příjemná, mírná nebo slabě nakyslá.

Mikroznaky. Výtrusy jsou 7-10(-11) x 3-4 mikrometru velké, hladké, elipsoidně vřetenovité, s mělkou suprahilární depresí viditelnou z bočního pohledu. Pokožka klobouku je tvořena silně gelifikovaným ixotrichodermem. V hymenoforu se vyskytují menší shluky inkrustovaných oleocystid (které jsou pro zástupce rodu Suillus typické), ale na povrchu třeně se tyto shluky nevyskytují.

Ekologie a rozšíření. Velice hojný druh rostoucí v jehličnatých nebo ve smíšených lesích od nížin až do hor, vždycky v blízkosti modřínů (Larix), s nimiž tvoří mykorhizu. Fruktifikuje od června do listopadu.

Praktický význam. Jedlý.

Poznámky. Klouzek sličný je příbuzný ostatním klouzkům rostoucím pod modříny, tj. klouzku tridentskému — Suillus tridentinus, klouzku slizkému - Suillus aeruginascens a klouzku Bresadolovu — Suillus bresadolae (Quél.) Gerhold. Od klouzku tridentského se klouzek sličný odlišuje žlutým zbarvením rourek a povrchem klobouku, který není ani šupinkatý, ani radiálně žíhaný. Od klouzku slizkého a klouzku Bresadolova se na první pohled liší celkovým zbarvením plodnic, žlutým zbarvením všech částí dužniny a také odlišnou oxidací.

 

 

 

Klouzek sličný
Klouzek sličný
Podrobnosti obrázku
Klouzek sličný (2)
Klouzek sličný (2)
Podrobnosti obrázku
Klouzek sličný (3)
Klouzek sličný (3)
Podrobnosti obrázku
 
 
Powered by Phoca Gallery