RSS

Klouzek bílý
Suillus placidus (Bonord.) Singer


Jedlý - roste: VI.-XII.

 

Klobouk je 35-90(-110) mm široký, zprvu polokulovitý, potom klenutý až ploše rozložený, bělavý nebo šedobělavý, později někdy trochu nažloutlý, u starších plodnic se mohou na temeni někdy objevit i našedlé, nahnědlé nebo šedolila šmouhy; za vlhka je slizký, po oschnutí lesklý. Pokožka je obvykle dobře slupitelná. Rourky jsou 5-10 mm dlouhé, připojené nebo krátce sbíhavé, na začátku bělavé nebo bělavě nažloutlé, potom světle žluté, nakonec až okrově žluté. Póry jsou stejně zbarvené jako rourky, drobné až středně velké, u mladých plodnic vyrostlých za vlhkého počasí často pokryté mléčně bílými kapičkami, které po zaschnutí zůstávají na pórech jako drobné vínově červené nebo hnědé krupičky. Výtrusný prach je okrový, někdy se slabým olivovým odstínem. Třen je 35-90(-150) x 8-20(-25) mm velký, téměř válcovitý, v mládí celý bílý, později bělavý a v horní části žlutý, pokrytý  drobnými vínově červenými až purpurově fialovými nebo purpurově hnědými kapičkami, které se za příznivých podmínek (tj. za dostatečně vlhkého počasí) postupně zvětšují a rozšiřují, takže se někdy vzájemně slévají až do nepravidelných síťovitě propojených skvrnek. Velum a prsten chybějí. Bazální část třeně je pokryta bělavou plstí, někdy s nahnědlými nebo nažloutlými skvrnami. Dužnina je bílá, nad rourkami a v povrchové vrstvě horní části třeně nažloutlá, na řezu neměnná. Vůně je nenápadná, chuť mírná.

Mikroznaky. Výtrusy jsou 7,5-10(-11) x 2,8-3,5(-4) mikrometru velké, hladké, elipsoidně vřetenovité, s mělkou suprahilární depresí viditelnou z bočního pohledu. Pokožka klobouku je tvořena gelatinózním ixotrichodermem. Nápadné shluky inkrustovaných oleocystid jsou vytvořeny jak v hymeniu rourek, tak na povrchu třeně.

Ekologie a rozšíření. Nehojný druh rozšířený od nižších poloh až do horských oblastí, rostoucí v jehličnatých a ve smíšených lesích nebo i v parcích a zámeckých zahradách. Tvoří mykorhizu s některými borovicemi, které mají pět jehlic ve svazečku, nejčastěji s borovicí vejmutovkou (Pinus strobus), jež pochází z Ameriky. Vzhledem ke skutečnosti, že se u nás na některých místech v poslední době přistoupilo ke kácení vejmutovky jako u nás nepůvodní dřeviny, je možno očekávat, že tento druh bude na území naší republiky postupně ubývat. Fruktifikuje od června do října, v některých letech až do poloviny listopadu.

Praktický význam. Jedlý.

Poznámky. Klouzek bílý (ve starší české mykologické literatuře někdy také nazývaný klouzek vejmutkový) je dobře charakterizovaný bělavým zbarvením klobouku, světlými, v mládí bělavými a ve stáří žlutými rourkami, bílým třeněm s nápadnými vínově červenými až purpurově hnědými žlaznatými kapičkami nebo skvrnkami a také růstem pod vejmutovkami, vzácně i pod jinými borovicemi s pěti jehlicemi ve svazečku. Klouzek bílý má tak charakteristický vzhled, že se prakticky nedá zaměnit s jinými druhy klouzků.

 

 

 

Klouzek bílý
Klouzek bílý
Podrobnosti obrázku
 
 
Powered by Phoca Gallery