RSS

Hřib Fechtnerův

Boletus fechtneri Velen.


Jedlý - CHRÁNĚNÝ - Výskyt:  VI.-IX.

 

Klobouk je 50-90(-150) mm široký, nejprve polokulovitý, potom klenutý až ploše rozprostřený. Pokožka klobouku je zpočátku jemně plstnatá, potom téměř holá, někdy trochu lesklá, v mládí bělavá, šedostříbřitá, jakoby ojíněná, později šedohnědá, na otlačených místech růžovohnědá, šedohnědá až hnědavá. Tenká vrstvička dužniny pod pokožkou je na řezu hnědě až růžově hnědě zbarvená. Rourky jsou v dospělosti 5-15(-20) mm dlouhé, okolo vrcholu třeně stlačené, živě citronové až zlatožluté, ve stáří olivově žlutozelené, na řezu modrající nebo modrozelenající. Póry jsou drobné, okrouhlé, zbarvené stejné jako stěny rourek, později okrové až okrově hnědé, na otlačených místech poměrně silně modrající. Výtrusný prach je hnědoolivový. Třeň je pevný, masitý, 50-90(-150) x 25-40(-60) mm velký, v mládí vejčitě břichatý, potom kyjovitý až válcovitě kyjovitý, nekořenující, na bázi zaoblený, někdy s přívéskem mycelia, v horní polovině světle citronově žlutý až zlatožlutý, pokrytý žlutou zřetelnou síťkou; na spodní, kyjovitě zduřelé části se obvykle nachází více nebo méně patrná karmínově růžová zóna nebo prstencovitý pásek. Povrch třeně na otlačených místech modrá. Plst na bázi třeně je bělavá. Dužnina je světle citronově žlutá, nad rourkami a v povrchové vrstvě třeně živěji zbarvená, v bázi třeně více či méně karmínově načervenalá,  na řezu poměrně silně modrající, zejména nad rourkami a v horní části třeně. Chuť je mírná, vůně nenápadná, slabé houbová.

Mikroznaky. Výtrusy jsou (10—)11-14(-17) x (4,6—)5-6(-6,5) mikrometru velké, hladké, boletoidního tvaru, téměř vřetenovité nebo vřetenovitě elipsoidní, s mělkou suprahilární depresí. Pokožka klobouku je tvořena vláknitým trichodermem s (3—)4-7(-9) mikrometru širokými hyfami, které během vývinu plodnic postupné kolabují. Některé trichodermální hyfy jsou pokryty tenkým gelatinózním obalem.

Ekologie a rozšíření. Velmi vzácný druh vyskytující se v nížinách a pahorkatinách; ve vyšších polohách se u nás neobjevuje. Roste jednotlivě nebo v malých skupinkách na vápencových a jiných bazických půdách ve světlých listnatých lesích v oblasti teplomilné květeny, většinou pod duby a buky, méně často i pod jinými listnáči, například pod lípami. Fruktifikuje od počátku června do první poloviny září.

Praktický význam. Hřib Fechtnerův je jedlý, ale jeho sběr pro kuchyňskou spotřebu je zakázán. Podle vyhlášky č. 395/92 Sb. o zvláště chráněných druzích hub a podle Červené knihy patří mezi kriticky ohrožené druhy. Jako ohrožený druh byl zařazen také do Červeného seznamu hub České republiky. Proto by se měl chránit a jeho nálezy by se měly evidovat a dokladovat.

Poznámky. Při určování tohoto druhu přihlížíme především k nejstabilnějším znakům, jimiž jsou jemná síťka na horní části třeně a karmínově červená dužnina v jeho bázi. Červený pásek na spodní části třeně, který je jinak pro tento druh velice charakteristický, může v některých případech chybět, stejně tak stříbrošedý povrch klobouku (tvořený jemnou plstí) může v důsledku nepříznivého počasí olysávat — klobouk je pak v takovém případě šedohnědý až téměř hnědý.

Hřib Fechtnerúv může být zaměněn za velmi vzácný hřib růžovník (Boletus fuscoroseus), který však má nahnědle růžový až načervenalý klobouk. Mladé plodnice hřibu Fechtnerova by mohly být zaměněny za mladé plodnice hřibu satana hlohového (Boletus satanas f. crataegi), které však mají bledou až bělavě nažloutlou dužninu, anebo za hřib medotrpký (Boletus radicans), jehož dužnina je hořká. Výjimečné připadá v úvahu i záměna za hřib plavý (Hemileccinum impolitum), na jehož třeni se někdy může v horní polovině také vyskytnout úzký červený proužek. Dužnina hřibu plavého je však bledá, nemodrající a jeho třeň je jemně šupinkatý, bez síťky.

 

 

 

Hřib Fechtnerův
Hřib Fechtnerův
Podrobnosti obrázku
 
 
Powered by Phoca Gallery