RSS

Hřib siný

Gyroporus cyanescens (Bull.: Fr) Ouél.


Jedlý - Výskyt: VI. - X.

 

Klobouk je 35-90(-120) mm široký, zprvu polokulovitý, potom klenutý až poduškovitý, někdy nakonec uprostřed vmáčklý, v mládí bělavý, našedlý nebo světle krémový, později často až bledě okrový na povrchu hrubě plstnatý, na otlačených místech tmavnoucí. Rourky jsou 4-10 mm dlouhé, okolo vrcholu třeně stlačené, v mládí bílé nebo bělavé, potom světle krémové až nažioutlé, na řezu modrající. Póry jsou zbarvené stejně jako stěny rourek, drobné a okrouhlé, po otlačení intenzivně modrající. Výtrusný prach je bledě okrově nažloutlý. Třeň je 50-110 x 13-30 mm velký, vřetenovitý, protáhle kyjovitý nebo téměř válcovitý, zbarvený podobně jako klobouk, na povrchu plstnatý, v horní části občas se slabým náznakem prstencovitého kroužku, který na povrchu třeně někdy zůstává v místech, kde se ho v raném mládí dotýkal okraj zavřeného klobouku. Uvnitř třeně, který je v počátečním stadiu vatovitě plný, se brzy vytvářejí dutiny uspořádané nad sebou a oddělené vatovitými přehrádkami. Dužnina je bílá nebo bělavá, na řezu rychle intenzivně modrající. Tendence intenzivně modrat po poranění nebo otlačení se projevuje nejen na řezu, ale i na celém povrchu plodnice. Chuť je mírná, vůně nenápadná.

Mikroznaky. Výtrusy jsou (7-)8-10,5 x (4-)4,5-5,5 mikrometru velké, hladké, elipsoidní, některé jsou na adaxiální straně trochu zploštělé. Pokožka klobouku je tvořena vláknitým trichodermem s hyfami 5-16(-18) mikrometru širokými. Povrch třeně, který je na rozdíl od velké většiny našich hřibů neplodný, je tvořený trichodermem s hyfami 6-15(-22) mikrometru širokými. Povrchová vrstva tramy třeně pod tímto trichodermem je tvořena hyfami, jež jsou uspořádané nejen podélným směrem, ale také propletené okolo obvodu třeně, to znamená kolmo k podélné ose třeně. Tato unikátní struktura zajišťuje dostatečnou pevnost stavby částečně dutého třeně. V plodnici se vyskytují hojně přezky na přehrádkách hyf.

Ekologie a rozšíření. Hřib siný se na našem území vyskytuje roztroušeně od pahorkatin až do hor. Nejvíce je rozšířený v písčitých jehličnatých lesích, kde roste především pod borovicemi, ale vyskytuje se i v kyselých listnatých nebo smíšených lesních porostech, kde roste nejčastěji pod buky. Plodnice se objevují od července do října.

Praktický význam. Jedlý.

Poznámky. Hřib siný je snadno poznatelný podle svého charakteristického vzhledu a zbarvení plodnic, bílých rourek, intenzivně modrající dužniny, vnitřku třeně přehrádkovitě rozděleného na několik dutin a bělavě naokrovělého výtrusného prachu. Celkovou charakteristiku doplňuje i několik význačných mikroskopických znaků, například elipsoidní výtrusy, hojné přezky na přehrádkách hyf a velice zvláštní, výše zmíněná  anatomická stavba povrchové vrstvy tramy třeně.
U hřibu siného bylo popsáno několik variet; význačná je například var. lacteus (Lév.) Quel., charakteristická sněhově bílým zbarvením plodnic.

 

 

 

Hřib siný
Hřib siný
Podrobnosti obrázku
Hřib siný
Hřib siný
Podrobnosti obrázku
Hřib siný
Hřib siný
Podrobnosti obrázku
Hřib siný
Hřib siný
Podrobnosti obrázku
 
 
Powered by Phoca Gallery