RSS

Hřib kříšť

Boletus calopus Pers.: Fr.


Nejedlý - Výskyt: VII.-X.

 

Klobouk je 35-150 mm široký, nejprve polokulovitý, potom klenutý s podehnutým okrajem, nakonec poduškovitý, bělavý, šedý, šedoolivový, světle hnědošedý nebo bledě nahnědlý, na otlačených místech tmavěji hnědnoucí. Pokožka klobouku je v mládí jemně plstnatá, později částečně olysalá, za vlhka poněkud lepkavá. Rourky jsou v dospělosti 8-15 mm dlouhé, okolo vrcholu třeně stlačené, zpočátku světle žluté, brzy citronově žluté, později se žlutookrovým nebo žlutoolivovým odstínem, na řezu modrající. Póry jsou drobné, stejné barvy jako stěny rourek; na otlačených místech nejdříve modrají a po dlouhé době pomalu hnědnou. Výtrusný prach je světle hnědoolivový. Třeň je masitý, 50-150 x 10-40(-50) mm velký, v mládí soudkovitý, potom víceméně kyjovitý nebo téměř válcovitý, nahoře žlutý, odspodu do poloviny nebo do tří čtvrtin výšky třeně červený; vyskytují se však i plodnice, které mají takřka celý třeň červený až téměř k vrcholu. Povrch třeně je pokrytý síťkou, která je světle žlutá nebo žlutavě bělavá, ve spodní části třeně někdy až načervenalá. Po otlačení nebo po doteku povrch třeně tmavne. Plst na bazální části třeně je bělavá, někdy místy trochu šedavě nažloutlá nebo olivově nažloutlá. Dužnina je světle žlutá, v klobouku až bělavá (zejména u starších plodnic), v bázi třeně špinavě červená nebo červenohnědá, na řezu modrající. Chuť je nepříjemně hořká, vůně nenápadná, slabě houbová.

Mikroznaky. Výtrusy jsou (10—)11-14,5(-16,5) x (4—)4,5-5,5(-6) mikrometrů velké, hladké, elipsoidně vřetenovité, z bočního pohledu se zřetelnou suprahilární depresí. Pokožka klobouku je tvořena trichodermem, jehož hyfy mají ve stáří tendenci více či méně kolabovat. Trichodermové hyfy jsou vláknité, s dlouhými články, (4—)6-14(-20) mikrometru široké, některé jsou pokryté tenkou vrstvou gelatinózní hmoty. Na povrchu třeně se nacházejí ostrůvky potrhaného kaulohymenia s roztroušenými plodnými kaulobazidiemi. Pod kaulohymeniem je vyvinuto volněji uspořádané laterální stratum třeně, které bývá často gelifikované.

Ekologie a rozšíření. V některých oblastech naší republiky dosti běžný druh. Nejvíce je rozšířený v jehličnatých lesích v podhorském a horském stupni, méně hojný je ve smíšených lesích v pahorkatinách. Nejčastěji roste pod smrky a borovicemi, zřídka i pod některými listnatými stromy. Fruktifikuje od července do října.

Praktický význam. Pro hořkost je nejedlý.

Poznámky. Hřib kříšť je dobře charakterizovaný svým šedobělavým, šedoolivovým nebo nanejvýš bledě nahnědlým kloboukem, žlutými rourkami, modrou oxidací hymenoforu a dužniny, hořkou chutí a nápadně červeným třeněm se světlou síťkou.

Od příbuzných hořkých druhů rodu Boletus, sekce Calopodes, kterými jsou hřib medotrpký (Boletus radicans) a hřib Kluzákův (Boletus kluzakii), se hřib kříšť liší hlavně červeným zbarvením třeně. Od hřibu Kluzákova se navíc odlišuje tím, že jeho klobouk postrádá růžový nebo načervenalý odstín a červeně až červenopurpurově zbarvenou vrstvu dužniny pod pokožkou.

Od hřibu satana (Boletus satanas), s nímž si ho někteří houbaři občas pletou, se hřib kříšť liší hlavně žlutými póry rourek, hořkou dužninou, méně robustní plodnicí a také tvarem a velikostí třeně, který je sice často kyjovitý, ale nikdy není ve spodní části tak silně řepovitě rozšířený jako u hřibu satana.

Hřib kříšť je dosti proměnlivý druh, který vytváří několik forem vyskytujících se zejména v listnatých lesích. Například f. ereticulatus Estades et Lannoy je charakteristická nesíťkovaným, rudě zbarveným třeněm.

 

 

 

Hřib kříšť
Hřib kříšť
Podrobnosti obrázku
Hřib kříšť
Hřib kříšť
Podrobnosti obrázku
Hřib kříšť
Hřib kříšť
Podrobnosti obrázku
Hřib kříšť (2)
Hřib kříšť (2)
Podrobnosti obrázku
Hřib kříšť (3)
Hřib kříšť (3)
Podrobnosti obrázku
 
 
Powered by Phoca Gallery