RSS

Hřib koloděj

Boletus luridus Schaeff.: Fr.


Po tepelné úpravě jedlý - Výskyt: IV.-X.

 

Klobouk je 60-140(-180) mm široký, nejprve polokulovitý, potom klenutý až poduškovitý, bledě žlutokrémový, žlutoolivový, okrový, okrově olivový, naoranžověle rezavý, hnědooranžový nebo světle hnědý, vzácně až sytě hnědý nebo hnědoolivový. Někdy na klobouku dominuje jen jeden barevný tón, ale celkem běžně se vyskytují i plodnice s kloboukem zbarveným dvěma nebo i více barevnými odstíny. Pokožka klobouku je sametová nebo jemně plstnatá, později více či méně olysalá, na otlačených místech nápadně tmavnoucí. Rourky jsou v dospělosti 10-20 mm dlouhé, okolo vrcholu třeně stlačené, žluté nebo olivově žluté, na řezu silně modrající. Tenká vrstvička dužniny nad rourkami je zbarvená červenooranžově nebo červeně, což je dobře patrné jak po oddělení rourek od dužniny, tak na průřezu, na němž je mezi dužninou klobouku a vrstvou rourek vidět zřetelná červenooranžová nebo červená linka. Póry jsou drobné, okrouhlé, zpočátku (v době, kdy je klobouk ještě uzavřený) žluté, ale velice brzy po otevření klobouku se jejich zbarvení mění na červenooranžové nebo červené; po otlačení nebo poranění silně modrají až černají. Výtrusny prach je hnědoolivový. Třeň je 40-150 x 20-45(-60) mm velký, v dospělosti protáhle kyjovitý, žlutý nebo žlutooranžový, ve spodní polovině někdy kalně červený, téměř celý pokrytý obvykle dobře zřetelnou červenou nebo červenohnědou síťkou. Kromě síťky je povrch třeně pokrytý také drobnými plstnatými zrníčky, která jsou však většinou velice nenápadná, takže jsou snadno přehlédnutelná. Na otlačených místech povrch třeně silně tmavne. Dužnina je bledě žlutá, ve spodní polovině třeně nebo jen v bázi obvykle vínově červená a v povrchové vrstvě báze třeně někdy až špinavě rezavá nebo tmavě hnědá. Plodnice s dužninou zbarvenou červeně ve větším rozsahu jsou označovány jako var. erythroteron (Bezděk) Pilát et Dermek. Na řezu se dužnina barví intenzivně do modra, místy až do černa. Reakce dužniny s Melzerovým činidlem je amyloidní. Chuť je mírná, vůně nenápadná.

Mikroznaky. Výtrusy jsou (11—)12-14(-16) x (5—)5,5-6,5 mikrometru velké, hladké, široce vřetenovité, z bočního pohledu se zřetelnou suprahilární depresí. Pokožka klobouku je tvořena trichodermem s hyfami 3-8 mikrometru širokými.

Ekologie a rozšíření. Hojný druh rozšířený ve stupni nížin a pahorkatin většinou v listnatých, méně často ve smíšených lesích, někdy i mimo les, například na návsích nebo v parcích. Tvoří mykorhizu s duby, lípami a buky, méně často i s některými jinými listnatými stromy. Fruktifikuje od konce května do října.

Praktický význam. V mykologické literatuře je hřib koloděj uváděn jako za syrova jedovatý, ale po intenzivní a dostatečně dlouhé tepelné úpravě je jedlý. Rozhodně by se však neměl konzumovat několik hodin před požitím a po požití alkoholu, protože v kombinaci s alkoholem může způsobit nevolnost a zvracení.

Poznámky. Hřib koloděj se trochu podobá hřibu kováři (Boletus luridiformis), od něhož se liší především síťkou na povrchu třeně a ve velké většině případů také světlejším zbarvením klobouku.
Občas se objevují plodnice hřibu koloděje, které mají na třeni méně nápadnou síťku a mezi liniemi síťky jsou zřetelněji vyvinuta plstnatá zrníčka, takže se povrch třeně jeví jako síťovaný a současné i jako drobně šupinkatý. Takové plodnice jsou někdy považovány za samostatny druh - hřib kavkazský (Boletus caucasicus Singer ex Alessio). Na základě výsledků dlouhodobých pozorování se však zdá, že se v tomto případě jedná pouze o formu poměrně variabilniho druhu Boletus luridus.
Mezi význačné vnitrodruhové taxony druhu Boletus luridus patří také varieta rubriceps a forma primulicolor.

 

 

 

Hřib koloděj
Hřib koloděj
Podrobnosti obrázku
Hřib koloděj
Hřib koloděj
Podrobnosti obrázku
 
 
Powered by Phoca Gallery