RSS

Hřib hnědý

Boletus badius (Fr.): Fr.
Syn.: Xerocomus badius (Fr.: Fr.) Kühner


Jedlý - Výskyt: VI.-XI.

 

Klobouk je 30-150(-170) mm široký, zprvu polokulovitý, potom klenutý, nakonec ploše  rozložený nebo uprostřed vtlačený, většinou kaštanově hnědý, ale někdy zbarvený i v jiných  nahnědlých odstínech, například plavohnědý, rezavě hnědý, červenohnědý nebo černohnědý, v mládí jemně plstnatý, za vlhka slizký a lepkavý, po oschnutí mírně lesklý. Rourky jsou ve stáří až 20 mm dlouhé, většinou u třeně trochu stlačené, někdy téměř připojené, v mládí světle žluté, později žlutoolivové, nakonec až olivově nazelenalé, na řezu modrající. Póry jsou stejně zbarvené jako rourky, v mládí drobné, ve stáří 1-2,5 mm velké, na otlačených místech modrající. Vytrusný prach je olivový až olivově hnědý. Třeň je 35-100 (130) x 7-45 mm velký, v raném stadiu takřka soudkovitý, později téměř válcovitý nebo protáhle kyjovitý, na světle hnědém až středně hnědém podkladu pokrytý velice drobnými nahnědlými plstnatými zrníčky; někdy se zdá být téměř lysý. Báze třeně je pokryta bílou nebo bělavou plstí. Dužnina je bělavá, nad rourkami světle žlutá, ve třeni (zejména těsně pod jeho povrchem) někdy trochu nahnědlá, po rozkrojení nad rourkami a ve vrcholu třeně modrající, ale v ostatních částech plodnice je modrání často jen slabé nebo vůbec žádné, Chuť je mírná, vůně příjemně houbová.

Mikroznaky. Výtrusy jsou 11,5-15(-16,5) x 4-5,5 mikrometru velké, hladké, protáhle vřetenovité, s mělkou suprahilární depresí. Pokožka klobouku je v mládí tvořena trichodermem s hyfami 4-8 mikrometru širokými, později se často mění na gelifikovaný ixotrichoderm. Podobně jako u velké většiny našich hřibů je povrch třeně pokrytý drobnými ostrůvky roztrhaného kaulohymenia s plodnými kaulobazidiemi. V horní polovině třeně mladých plodnic bývá pod kaulohymeniem někdy vyvinuto laterální stratum.

Ekologie a rozšíření. Velice hojný druh vyskytující se nejčastěji v jehličnatých a ve smíšených lesích v pahorkatinách a podhorských až horských oblastech, rostoucí především pod smrky a borovicemi, ale někdy také pod duby, buky nebo jinými dřevinami. Dává přednost kyselejším půdám. Plodnice se objevují jednotlivě nebo v menších skupinách od června do listopadu, v některých letech až do začátku prosince. Vrchol fruktifikace není každý rok stejný, nejčastěji přichází okolo poloviny září a trvá do začátku nebo poloviny října.

Praktický význam. Dobrá jedla houba, velice hojně sbíraná houbaři pro kuchyňské účely.

Poznámky. Hřib hnědý je dostatečně odlišný od ostatních hřibů. Jeho charakteristickými znaky jsou hnědý klobouk, který bývá za vlhka slizký, světle žluté a potom žiutoolivé až olivově nazelenalé rourky, jež na otlačených místech modrají, světle hnědý, téměř holý třeň a většinou jen lehce modrající dužnina. Praktičtí houbaři tento druh dobře znají a jeho určení jim nečiní obtíže.

 

 

 

Hřib hnědý
Hřib hnědý
Podrobnosti obrázku
Hřib hnědý (2)
Hřib hnědý (2)
Podrobnosti obrázku
Hřib hnědý (3)
Hřib hnědý (3)
Podrobnosti obrázku
Hřib hnědý (4)
Hřib hnědý (4)
Podrobnosti obrázku
Hřib hnědý (5)
Hřib hnědý (5)
Podrobnosti obrázku
Hřib hnědý (6)
Hřib hnědý (6)
Podrobnosti obrázku
 
 
Powered by Phoca Gallery