RSS

Hřib červený

Xerocomellus rubellus (Krombh.) Šutara
Syn.: Boletus rubellus Krombh. - Xerocomus rubellus (Krombh.) Quél,


Jedlý - Výskyt: VII.-X.

 

Klobouk je 35-65(-90) mm široký, zprvu polokulovitý, potom klenutý až poduškovitý, v mládí často jemně vrásčitý, zbarvený živě červeně, karmínově  až tmavé červeně, u některých plodic se světlejším okrajem, na temeni klobouku ve stáří někdy vybledající do pleťových odstínů. Pokoška klobouku je suchá, matná, nelepkavá, v mládí sametová, později jemně plstnatá nebo až krupičkovitě plstnatá; za normálních povětrnostních podmínek nerozpraskaná na políčka. Rourky jsou v dospělosti připojené nebo u třeně mírně stlačené a malým zoubkem sbíhající, 5-12 mm dlouhé, v mládí světle žluté až živě žluté, později žlutoolivové nebo olivové. Póry jsou podobně zbarvené jako rourky, ve zralosti hranaté, 1-2 mm velké. Rourky a póry po poranění a na dotek modrají nebo zelenají. Výtrusný prach je olivové hnědý. Třeň je 35-95 x 7-30 mm velký, často ve spodní či střední části poněkud rozšířený, v mládí v některých případech až vřetenovitý, obvykle v celé délce načervenalý nebo až červený, jen někdy bývá v horní části zbarvený trochu do žluta nebo do žlutooranžova. Povrch třeně je pokrytý drobnými červenými zrníčky na světlejším, bledě červeném nebo oranžovém podkladu. Bázi třeně pokrývá jemná bělavá, místy až špinavě nažloutlá plst. Dužnina je v klobouku světle žlutá, ve třeni obvykle sytě žlutá, na řezu nebo po poranění modrající. Chuť je mírná, vůně nenápadná.

Mikroznaky. Výtrusy jsou (10—)11-14(-16) x (4,2-)4,5-5,5(-6,5) mikrometru velké, hladké, elipsoidně vřetenovité. Pokožka klobouku je v mládí tvořena palisádodermem, jehož uspořádání se během růstu postupně mění, takže ve stáří vzhled pokožky někdy připomíná spíše trichoderm. Hyfy pokožky jsou 4-10(-14) mikrometru široké, pokryté jemnou nenápadnou inkrustací.

Ekologie a rozšíření. Místy poměrně hojný, ale v některých krajích dosti vzácný druh, rostoucí v listnatých a ve smíšených lesích, někdy také mimo les na stanovištích ovlivněných lidskou činností (například na návsích, v parcích nebo na hrázích rybníků), nejčastěji pod duby (Quercus) nebo lípami (Tilia). Plodnice se objevují od července do října.

Praktický význam. Jedlý, ale méně kvalitní, podobně jako většina ostatních druhů z okruhu hřibu žlutomasého (Xerocomellus chrysenteron).


Poznámky. Hřib červený se svým celkovým vzhledem podobá hřibu meruňkovému (Xerocomellus armeniacus), částečně také hřibu mokřadnímu (Xerocomellus ripariellus) a hřibu Markovu (Xerocomellus marekii). Od těchto druhů se liší užšími hyfami pokožky klobouku a obvykle nerozpraskaným povrchem klobouku. Od hřibu mokřadního se navíc liší hladkým (nežíhaným) povrchem výtrusů a od hřibu Markova neuťatým tvarem výtrusů.

 

 

Hřib červený
Hřib červený
Podrobnosti obrázku
Hřib červený
Hřib červený
Podrobnosti obrázku
 
 
Powered by Phoca Gallery