RSS

 

Holubinka hřebenitá

Russula pectinata ( Bull.) Fr.
Syn.: R. consobrina var. pectinata (Bull.) Singer


Nejedlá – Výskyt: VIII.-IX.

 

Klobouk 3-7 cm v průměru, zprvu nízce vyklenutý, později plochý a uprostřed téměř pupkovitě vmáčklý, pevně masitý, posléze křehký, na okraji tenký a někdy nepravidelný, dlouze a zřetelné hrbolkatě rýhovaný, s převažujícím žlutým odstínem, nažloutlý, okrově žlutý až hnědavě okrový uprostřed někdy šedohnědý a vzácněji až s olivově hnědým odstínem, někdy rezavohnědě skvrnitý Pokožka klobouku jemně radiálně vláknitá, za vlhka lepkavá, za sucha lesklá a někdy rozpraskaná v drobná políčka, slupitelná do 1/3 až 1/2 poloměru klobouku. Lupeny 4-8(-10) mm vysoké, prořídlé, na okraji klobouku zahrocené, úzce připojené ke třeni nebo někdy krátce vykrojené sbíhavé, s četnými lupénky, málo vidlené, vespod spojované žilkami, zpočátku světle smetanové, později světle naokrovělé a zvolna hnědorezavějící. Třeň 3-5(-6) cm dlouhý, 1-2 cm tlustý, válcovitý, směrem k bázi zúžený nebo naopak rozšířený, ojíněný, podélně jemně vrásčitý, zpočátku pevný a plný, později sklípkatý a křehčí, bělavý, odspodu postupně šedohnědnoucí až okrovějíci, na bázi žlutohnědě až okrově hnědě skvrnitý. Dužnina zprvu pevná, bílá, pod pokožkou klobouku nažloutlá, ve třeni žloutnoucí až hnědožloutnoucí, s ostrou až palčivou, nikoliv však nahořklou chutí. Pach zprvu nepříjemný, připomínající holubinku smrdutou, později s příměsí pachu po ovoci. Výtrusný prach středně sytě až tmavě smetanový.

Mikroznaky. Výtrusy velké 6,5-7,5 x 5-5,8 mikrometru, vejčité až široce elipsoidní, s kuželovitými bradavkami vysokými až 0,7 mikrometru, zčásti krátce hřebínkatě protaženými. Bazidie velké 35-55 x 8-11 mikrometru, kyjovité, čtyřvýtrusé. Cystidy velké 40-80 x 7-9 mikrometru, vřetenovité, na horním konci někdy s výrůstkem, zčásti vyčnívající. Pokožka klobouku: brvy široké 2,5-5 mikrometru, málo rozvětvené, málo přehrádkované, válcovité, s tupě ukončeným horním koncem terminálního článku; dermatocystidy široké 3-6 mikrometru, podobného vzhledu, se zúženým, zaškrceným nebo cecíkovitě ukončeným horním koncem terminálního článku.


Makrochemické reakce
. FeSO4 - růžově načervenalá; guajak - rychle intenzívně modrá; fenol - hnědá.


Ekologie a rozšíření
. Roste nehojně až vzácně od srpna do září pod listnatými stromy, zejména pod habry, duby, lípami a někdy i břízami, často v trávě při okrajích lesa, v příkopech podél cest nebo také v parcích.


Kuchyňská hodnota
. Je nejedlá a nechutná, pro kuchyňské zpracování zcela nepoužitelná.


Možná záměna
. Holubinka hřebenitá je patrně druhem přehlíženým a často zaměňovaným s jinými příbuznými druhy holubinek, např. s holubinku pruhovanou (R. insignis), h. hřebínkatou (R. pectinatoides) nebo h. nelibou (R. amoenolens). Od nich se ale liší převážně okrově žlutým kloboukem, některými míkroznaky a pachem připomínajícím h. smrdutou (R. foetens).

 

 

 

 

Holubinka hřebenitá
Holubinka hřebenitá
Podrobnosti obrázku
 
 
Powered by Phoca Gallery