Houby jsou rozsáhlou pozoruhodnou skupinou organismů, která byla dříve řazena k rostlinám. Na základě rozborů buněk a chemických analýz bylo zjištěno, že houby jsou daleko příbuznější živočichům než rostlinám. Houby nedělají fotosyntézu, stěna jejich buněk je podobná živočišným buňkám, k životu často potřebují kyslík a vylučují oxid uhličitý a i ke své výživě používají stejné látky, jako živočichové.

V současné době je vědcům známo kolem 100 000 druhů hub. Odborníci ale odhadují, že by jich mohlo být na Zemi až 1 500 000. Většina hub jsou tzv. mikromycety (nižší houby), mikroskopické a vláknité organismy nevytvářející plodnice. Mikromycet je na 70 000 druhů. Makromycety (vyšší houby) jsou houby vytvářející plodnice. Jsou vidět pouhým okem. Těch je zatím objeveno kolem 30 000 druhů.

V České republice se odhaduje přes 3500 druhů hub vytvářejících plodnice a na 10 000 druhů celkem.
Vyšší houby vytvářejí plodnice, útvary, které slouží k rozmnožování. Tvarová a barevná rozmanitost plodnic hub je neuvěřitelná. Stačí se podívat do většího atlasu hub a člověka jen přechází oči. Otázkou je, proč se evoluce na houbách takhle vyřádila? Asi by se daly pochopit různé tvary plodnic, i když…, ale ty barvy? K čemu je houbám tak neuvěřitelné spektrum barev, je záhadou.

Něco málo o přírodopisu hub

Plodnice jsou rozmnožovacím orgánem hub. V nich se ve výtrusorodé vrstvě tvoří droboučké rozmnožovací částice, tzv „výtrusy“ neboli „spory“, které se po dozrání sypou ven. Výtrusorodá vrstva, to jsou např. lupeny (lidově „chladiče“) nebo rourky („trubičky“).Když se výtrusy dostanou do správných podmínek, začnou „klíčit“ a vyrůstá z nich vláknité podhoubí (mycelium). Právě toto podhoubí je vlastně houba sama. Nasává do sebe látky z prostředí, ve kterém žije a rozrůstá se. Když nastanou správné podmínky, vyrostou z podhoubí plodnice, z nichž se po dozrání šíří droboučké výtrusy. Houba se tak rozšiřuje na velké vzdálenosti.